Vito Genovese

Celým jménem Vittorio Genovese, přezdíván "Velký Vito" či "Don Vito", byl italoamerickým kriminálníkem, později mafiánským bossem, působícím a většinu života žijícím ve Spojených státech amerických. Narodil se 21. listopadu 1897 ve vesnici Risigliano v sicilském regionu Neapol.

Vito Genovese byl odjakživa znám pro vysokou míru agrese a násilí, v podsvětí byl díky tomu považován za velmi obávaného zejména v době, kdy získal moc. Do USA přicestoval jako dospívající mladík v patnácti letech. Se svými rodiči a sourozenci se usadili v newyorských přistěhovaleckých ghettech, kde se mladý Genovese začlenil mezi pouliční gangy italských přistěhovalců, skupiny, kde bylo na prvním místě násilí a krádeže. Právě z tohoto prostředí Genovese vyrostl a zůstalo mu to až do smrti. Ještě jako mladík byl policií obviněn z vraždy tří různých mužů, krádeží i nedovoleného ozbrojování, už to o jeho brutalitě mluví za vše. Byl tím, kdo násilím doslova žil. Neustále jeho bytí spočívalo v zapojení do nějakých konfliktů a vše řešil násilnou cestou, kdy mu jako zbraň posloužily nejen palné zbraně jako revolver, ale také automobily.

Rodinný byznys

Kolem roku 1925 se Genovese připojil k italoamerické zločinecké rodině, jíž vedl Charles "Lucky" Luciano. Ten byl tou dobou nejvyšším bossem v hierarchii organizovaného zločinu v New Yorku a byl tím, kdo ustavil pravidla moderní mafie. Genovese se stal jedním z Lucianových zabijáků, lidí, kteří se neštítí na příkaz zlikvidovat kohokoliv, kdykoliv a kdekoliv. Genovese stoupal výš a výš jen díky svému "talentu" stroje na zabíjení a schopnosti úspěšného zastrašování, pro což si jej Luciano velmi oblíbil. V roce 1931 byl už Genovese považován za druhého nejmocnějšího muže v rodině hned za Lucianem. Takovému vzestupu vděčí také díky tomu, že se stal tím, kdo se osobně postaral o likvidaci konkurenčního mafiánského bosse Giuseppe Masseria, přezdívaného "Joe the Boss". Tím si u Luciana získal ještě větší respekt a dostal se téměř na vrchol rodinné hierarchie.

Don

V roce 1936 byl Luciano federály obviněn a zatčen za provozování prostituce a odsouzen k 50 letům vězení, což Genovesemu umožnilo přejít na pozici hlavy rodiny a stát se tak Lucianovým nástupcem, za kterého se již nějakou dobu považoval. Jemu samotnému však nastaly trable, když byl federály vyšetřován za starou vraždu z počátku třicátých let. Na scéně se jako blesk z čistého nebe objevil informátor, jenž měl svědčit o tom, že Vito Genovese byl oné vraždy zadavatelem. V návaznosti na to Genovese v roce 1937 na nějaký čas odešel do Itálie, aby se vyhnul stíhání. Uvězněný Luciano v důsledku těchto událostí díky svým kontaktům zpoza vězeňské cely nařídil jednomu ze svých největnějších společníků Franku Costellovi, s nímž jsou přáteli od útlého dětství, aby chod rodiny převzal pod svou kontrolu. Frank Costello byl odlišnou sortou oproti Genovesemu, snažil se věci řešit strategicky a co nejméně násilně, protože věděl, že přemíra násilí stojí peníze i poutá pozornost úřadů a policie.




V průběhu let se Costello stal velmi mocným a respektovaným šéfem podsvětí v New Yorku, roddiný byznys úspěšně rozšiřoval a vedl k rozmachu, čemuž Genovese mohl jen přihlížet a vybudoval si vůči němu přemíru žárlivosti.

Itálie a návrat

Zatímco se Genovese skrýval v Itálii, před i během druhé světové války využíval své bohatství (jehož část si vzal na Sicílii s sebou, odhaduje se až 750 tisíc tehdejších dolarů) a konexe k uplácení fašistů i samotného fašistického vůdce Benita Mussoliniho, přestože se tradovalo, že Musolini se s mafiány nemaže a střílí je, podpora od Genoveseho mu přišla vhod. Šlo nejen o financování různých projektů, ale i využití Genoveseho kontaktů v USA pro Mussoliniho potřeby.

Po Mussoliniho sesazení v roce 1943 během invaze USA na Sicílii, se Genovese stal poradcem Američanů, podplácel důstojníky a pašoval armádní zásoby. Mezitím se ve Spojených státech objevil další svědek ochotný proti Genovesemu svědčit a byl natolik přesvědčivý, že se stal korunním svědkem pod federální ochranou. V srpnu 1944 byl nakonec Genovese Americkou spravedlností dopaden v Neapoli a následně převezen zpátky na americkou půdu. V lednu 1945 však korunní svědek v Genovesově případu umírá poté, co mu je jeho strážci podán lék proti bolesti žlučníkových kamenů. Protože soudní porota přišla o korunního svědka a nebyl nikdo další, kdo by tak zásadně mohl proti Genovesemu svědčit, byl Vito Genovese propuštěn z vazby a zbaven obvinění.

Nyní byl opět volný, avšak mu chyběla moc. Začal spřádat plány k opětovnému převzetí rodiny a sesazení Franka Costello, jenže už to nebylo jen tak. Costello dokázal v průběhu let vybudovat spojení mezi ilegalitou a legalitou, měl nyní vlivné kontakty mezi politiky, soudci, policisty, novináři a mnoha dalšími lidmi z vlivné sféry. Nechat Costella zmizet by prostě nebylo jen tak.

Zpět na vrchol

Genovese hledal slabiny Costellova systému a plánoval, jak mu podrazit nohy a převzít chod rodiny. Svou šanci našel u pěšáků rodiny, kteří byli Costellem zanedbáváni, o které se nestaral a bral je pouze jako loutky na drátku. Jednal vždy pouze s poručíky, kteří byli těmto partám nadřazeni. Právě frustraci pěšáků Genovese využil a čekal už jen na správnou příležitost. V roce 1950 senátor Estes Kefauver zorganizoval rozsáhlé vyšetřování a slyšení o organizovaném zločinu, kdy bylo předvoláno na 600 příslušníků podsvětí. Drtivá většina z nich odmítala vypovídat, Frank Costello si však díky svému až obrazu obchodníka a všem těm konexím natolik věřil, že se vypovídat rozhodl, aby tím opět udělal dojem na společnost. Totálně však pohořel a z veřejného výslechu sledovaného mnoha médii se nakonec snažil vyvléct zprávou o špatném zdravotním stavu od lékaře. Od této chvíle to s Costellem šlo už jen z kopce. Plně se na něj zaměřil federální úřad pro vyšetřování, v letech 1951 a 1952 byl obviněn z pohrdání kongresem, krácení daní i křivé výpovědi. Ve vězení byl 14 měsíců. V roce 1954 byl uvězněn za zmíněné daňové úniky.

Genovese z těchto událostí vytěžil, co se dalo. Nechal zlikvidovat Costellovi osobní zabijáky a zaměřil se na jeho underbosse Guarina Morettiho. Ten trpěl onemocněním, kvůli nemuž mezi elitními mafiány panovala obava, aby někde nezačal mluvit o věcech z podsvětí. Genovese v roce 1951 předstoupil před mafiánskou komisí, kde od dalších mafiánských bossů dostal povolení k Morettiho odstranění. Costello, stále ještě hlava Lucianova syndikátu, už tak po Morettiho vraždě ví, že bude dalším na řadě. Poté, co je roku 1957 propuštěn na svobodu, stává se ihned Genovesovým cílem číslo 1. Lidé od Genoveseho Costella sledují, zjišťují informace o jeho pohybech a zvycích. Největší Costellovou nevýhodou je, že kolem sebe nemá absolutně žádnou ochranku, byl totiž vždy přesvědčen, že pokud ho někdo bude chtít zabít, jako první k tomu podplatí tělesné strážce. 2. května 1957 je tak na Costella spáchán atentát, jehož vykonavatelem je Vincent Gigante, blízký spolupracovník Vita Genoveseho, vyznávající stejné principy jako Genovese sám. Costello však atentát přežil.

Pro Genoveseho tak nastaly dva problémy. Atentátník Gigante byl usvědčen recepční hotelu, že střílel na Costella, zatčen policií a mohl by tak u soudu mluvit a Genoveseho vyzradit. Druhým problémem byl Alberto Anastazia, zuřivý zabiják, jenž nikdy nectí pravidla, šéf rodiny Mangano, jíž násilně převzal, s hodně temnou plejádou historek o jeho způsobech, kolujících v podsvětí. Právě on přísahal pomstu, pokud se Costellovi něco stane. Naštěstí pro Genoveseho jak Costello tak Gigante u soudu neporuší mafiánský kodex mlčení, jistě i proto, že by tím uškodili i sami sobě, a Anastaziu se Genovesemu podaří zlikvidovat díky známému Anastaziově pobočníkovi Carlu Gambinovi. Nyní už Genovesemu nic nebrání v tom, převzít Lucianův syndikát zpět pod své vedení. Frank Costello musel veškeré zájmy a byznys rodiny Genovesemu přenechat výměnou za to, že jej nechá naživu. Vito Genovese se tak stává novou hlavou největší zločinecké rodiny v New Yorku. Záhy rozjel velké obchody s drogami, v nichž viděl velký potenciál, a nechal bez svolení komise odstranit dva vysoce postavené mafiánské šéfy.

V listopadu 1957 uspořádal Vito Genovese na usedlosti dalšího mafiánského bosse Josepha Barbara ve městě Apalachin ve státě New York monumentální mafiánskou schůzi, na níž se sešlo více než 60 šéfů mafiánských rodin z Itálie, Mexika a hlavně celých USA. Celého sjezdu si všimne úřad místního šerifa, který pojme podezření. Oblast je za normálních okolností klidná, jelikož jde o odlehlý kraj, a najednou se zde k jedinému sídlu sjíždí desítky vozidel s hosty, ale i celé přepravy s jídlem a nejrůznějším zásobováním. Šerif již nějakou dobu sleduje dění kolem Barbara, od doby, co zjistil jeho napojení na organizovaný zločin. Šerif povolá do oblasti četné posily, celé sídlo je obklíčeno s cílem všechny zadržet. Na místě vypukne chaos a mafiánští bossové se svými poradci a strážci se snaží dostat z místa pryč. Někteří zkouší odjet auty, avšak policie má zatarasené cesty, jiní prchají přes pole či lesem ve svých drahých oblecích. Všichni zadržení do jednoho měli výmluvu, že Barbara je vážně nemocný a přijeli mu projevit úctu. Sice se podařilo většinu přítomných zadržet, i mnohé vlivné šéfy jako Galante, Bonnano, Profaci i Gambino. Genovese byl mezi nimi. Většina z nich sice byla předběžně odsouzena mezi 2-5 let za spiknutí, ale nakonec byli pro nedostatek důkazů propuštěni na svobodu.

Tím to ale neskončilo. Bossové a jejich podřízení sice byli propuštěni, celý sjezd v Apalachinu ale celé zemi ukázal, jak velký a rozsáhlý tento problém je a kolik lidí z kolika různých oblastí je do toho namočeno. Do chodu se tak znovu dala FBI. Ředitel úřadu J. E. Hoover musel vydat prohlášení, ve kterém potvrdil existenci takto rozsáhlého zločineckého organizovaného zločinu zasahujícího do všech států po celých USA, o čemž ještě nedávno tvrdil, že nic takového neexistuje a že jde jen o lokální problémy.

Vito Genovese se dostal do hledáčku FBI a úřadu pro narkotika kvůli obchodování s drogami. V roce 1959 byl Genovese před federálním soudem odsouzen k 15 letům vězení a pokutě 20 tisíc dolarů za organizování pašeráckých drogových operací. Dona Genoveseho nezastavila ani vězeňská cela. Podobně jako většina mafiánských bossů, i on díky svým konexím a úplatkům pokračoval v řízení syndikátu i odtamtud. Zemřel o deset let později, 14. února 1969, na srdeční infarkt. Rodina Genovese existuje dodnes.


Zdroj: Mafia's greatest hits, WikiMedia, MobstersDB

Komentovat nebo ohodnotit článek

Vybrané poslední aktualizace: