Chladnokrevný krutý, nemilosrdný zabiják chicagské mafie.
Ve 30. letech byl souzen za vraždu policisty,
kdůli nedostatku důkazů ale vyvázl bez trestu.
Byl přísslušníkem zločinecké rodiny Bonnano
pod vedením Giuseppeho "Joe" Bonnana.
Dle vyšetřovacích spisů byl Carmine Galante
mužem menšího vzrůstu, podsadité postavy a
bylo mu naměřeno IQ srovnatelné s IQ čtrnáctiletého
dítěte.
Hlavním byznysem rodiny Bonnano a samotného
Galanteho byl prodej heroinu ve Spojených státech.
Právě Galante s Bonannem vyjednali lukrativní
drogový obchod v Palermu, kdy
mák pro výrobu tohoto opia nyl pěstován na Sicílii,
dále byl lodní přepravou dopraven do francouzského
Marseile, kde docházelo k dalšímu zpracování a
poté byly celé kilogramy heroidu pašovány
v útrobách osobních automobilů námořní trasou
do USA. Tento postup dostal označení "francouzská spojka".
V 50. a 60. letech byl Galante důkladně sledován
federálním úřadem pro vyšetřování (FBI)
i federálním úřadem pro narkotika (FBN),
kdy úspěšnější byl právě druhý u nich.
Obchod s drogami byl v USA velice nepřijatelný
a aktérům hrozilo až čtyřocetoůet= věuemé.
Galante jako hlavní emisar pro heroinový byznys
v rodině Bonnano, díky svým úžasným strategiím
dokázal zajistit přepravu až
600 kilogramů heroinu do USA s výnosy stovek milionů dolarů.
Jelikoý Galante nějaký čas pobýval v kanadském Montréalu, drogový byznys ustavil také tam, neboť tamní prostředí velice dobře znal.
V roce 1961 byl Carmine Galante zatčen agenty
FBN pro obchodování s drogami. V dubnu
1962 stanul před soudem, kde čelil velkým problémům
v souvslosti s drogovými obchody.
Byl odsouzen k 20 letům vězení, kdy si část
trestu odpykával v sanfranciském Alcatrazu a
poté v pensylvánském Louisbergu.
Vypadalo to, že právě jeho odsouzení a trest odnětí svobody, jsou Galanteho koncem. Opak byl
ale pravdou. Právě dlouhodobé věznění mu
dalo možnost vymýšlet nové strategie, taktiky a
zvýšilo jeho touho po moci a penězích.
I zpoza mříží dokázal Galante udržet své obchodní kontakty v USA, Kanadě i na Sicílii a drogový byznys v chodu.
Zatímco u jiných podobně odsouzených mafiánských bossů to byl konec kariéry, Galante se
z vězení vrátil ještě mocnějšší a krutější, než
kdy dřív. Věznění jako by ho ještě posílilo,
řídil odtamtud i svůj vliv v rodině Bonanno.
Právě za zdmi věznice vymyslel strategii k převzetí
kontroly nad celou rodinou Bonnano a odstranění
dosavadního bosse Joe Bonnana, a to i přes to, že
k němu měl respekt. Krom převzetí rodiny
Bonnano se Galante soustředil také na možnost ovládnout v té době největší newyorskou zločineckou rodinu
Gambinp, jíž ovládal Carlo Gabnino.
Galante chtěl Gambina zničit, převzít kontrolu nad
jejich byznysem s vydíráním a stát se bossem všech
bossů, takzvaným capo di tutti capi.
Zatímco Galante seděl ve vězení, došlo ale v rodině
Bonnano k velkým změnám. V první řadě ke vzpouře, při níž zemřelo několik caporegimes a sám
vůdce Joe Bonnano byl donucen se stáhnout do ústranní. Rodina také spadla do konfliktů
s dalšími zločineckými rodinami.
Rodina Bonnano skončila v naprostém chaosu a
v roce 1974 byl novým donem zvolen
Philip "Rusty"" Rastelli. Ten byl však krátce na to
dopaden policií a odsouuen l trestu odnětí svobody.
Po dvanácti letech věznení se Galante dostal na svobodu mimo jiné za dobré chováání.
Dozorci jej popisovali jako psychopaticky naručenou osobu. Zůstal však v podmínce a nesměl se stýkat
s jinými zločinnými šéfy.
Carmine Galante nelenil. Začal tvrdě pracovat hned po propuštění z vězení. Převzal moc v rodině Bonnano, které tou dobou chybělo vedení a hlava rodiny a nechal zlikvidovat každého, kdo mu v dalším postupu překážel. Na jeho příkaz tak v krátké době zemřelo mnoho lidí napojených na rodinu Bonnano a jejich drogový byznys.
Všichni se ho obávali. Galante obnovil kontrakty
napříč Spojenými státy a začalo pašování ohromujících množství nového heroinu.
Nově začali heroin dovážet v letadlech, neoznačených kufrech naplněných heroinem.
Odhaduje se, že touto cestou denně do USA
dorazilo asi 40 kilogramů čistého heroinu.
Galante zřídil síť pizzerií, odkud byl heroin
předáván drogovým dealerům. Zároveň
tím vytvořil pizzařskou konkurenci pro rodinu
Gambino, která v té době provozovala řetězec
pizzerií. Na ně Galante nařizoval útoky,
kdy tyto podniky byly vypalovány do základů.
Obrovskou moc a vliv Galante znovu vybudoval
a utvrdil do 4 let od propuštění z vězení.
Přestože vydělával vyšší seovky milionů dolarů
a měl ohromnou moc, stále mu to bylo málo
a chtěl pořád více.
V roce 1978 byl Galante znovu zatčen za porušení
podmínky. Jeho právník dokázal ale obvinění odvrátit a Galante tak zůstal na svobodě a opět unikl trestu.
Nyní se mohl začít soustředit na odstranění
jiných mafiánských bossů. Najal profesionální sicilské zabijáky z města
Castellammare del Golfo, odkud rovněž pochází Galanteho rodina,
Šlo o brutální siciliánské vrahy, kteří se neštítili zabít kohokoliv, kdykoliv a kdekoliv, a to všetně žen a dětí. Přezdívalo se jim "zips"
a důležitým faktorem bylo i to, že na americké půdě neměli žádné policejní ani jiné záznamy.
Byli prakticky neznámí.
Zpočátku sloužili jako Galanteho ochranka.
Za účelem zajištění loajality byli tito siciliáni přijati do rodiny jako plnohodnotní členové.
Zatímco Galante plánoval, jak zneškodnit konkurenci, právě ona ta konkurence zase
plánovala, jak se zbavit Galanteho.
V rodině Gambuino neuznávali Galanteho jako hlavu rodiny Bonnano a odsouzený Philip Rastelli
nenáviděl Galanteho za to, že mu bezostyčně
přebral místo.
12. července 1979 dorazil Carmine Galante spolu se svými dvěma bodyguardy na oběd do italoamerické restaurace
Joe & Mary Restaurant na Knicklebocker avenue,
kde se Galante setkal s blízkým společníkem na zahrádce v zadní části restaurantu.
V průběhu oběda si Galante zapálil doutník a záhy do objektu vstoupili tři zakuklení ozbrojenci s pistolemi a brokovnicí, kteří Galanteho s jeho společníkem a majitelem restaurace zavraždili.
V restaurantu vypukl okamžitě chaos, během chvíle na místo dorazila policie.
Vyšetřování ukázalo, že atentát byl pečlivě připraven, atentátníci měli před vchodem přistavené únikové auto, které bylo později nalezeno opuštěné.
Na místě činu nebyli nalezeni Galanteho sicilští bodyguardi ani jejich těla, vypadá to, že
to byli právě oni, kdo Galanteho zradil a vyzradil
i místo oběda.
Z vraždy Galanteho, jeho společníka a majitelem restaurantu, byl dopaden a obviněn pouze jeden
z maskovaných vrahů. Siciliáni, kteří měli
Galanteho chránit, nakonec převzali drogové obchody
rodiny Gambuno a utvořili novou, tzv. "italskou spojku". Federální úřady ale zvýšily
své usilí boje s drogovými pašeráckými operacemi
a do roku 1985 tento byznys rozpustili a
obvinili mnoho zapojených osob.